Odborná literatura
Co je co ve filatelii - základní názvosloví
ZÁKLADNÍ FILATELISTICKÉ NÁZVOSLOVÍ
01. OBECNÉ POJMY
1. oblasti filatelistického zájmu
hlavní oblasti filatelistického zájmu jsou zejména:
– poštovní ceniny,
– poštovní celistvosti,
– poštovní razítka
2. poštovní ceniny
z hlediska filatelistického rozlišujeme zejména:
– poštovní známky,
– poštovní celiny,
– poštovní vzorce (průvodky, poukázky apod.)
3. poštovní známka
poštovní cenina vydávaná oprávněným státním orgánem proto, aby se stala dokladem o zaplacení určitého poštovního úkonu; charakteristickou vlastností poštovní známky je možnost nalepit ji na přepravovanou zásilku; podle poštovního použití rozeznáváme v zásadě:
a) výplatní známky, kterými se uhrazuje poštovné při podávání zásilky odesílatelem,
b) doplatní známky, kterými se uhrazuje poštovní poplatek až po provedení poštovního úkonu nebo jimiž se uhrazují také jiné poplatky, nesouvisící přímo s poštovní dopravou;
do výplatních známek patří:
– běžné výplatní známky (včetně příležitostních, pamětních apod.)
– známky se zvláštním poštovním určením, jako letecké, novinové, některé doruční, spěšné, služební a bankovní, re-komandační, známky železniční, telegrafní, potrubní pošty a jiné;
do doplatních známek patří i některé známky doruční, neboť i u nich hradí poštovné příjemce
4. nevydané známky
známky, které byly vytištěny, ale z nejrůznějších příčin (poštovních, politických apod.) nebyly úředně vydány, a neměly být tudíž poštovně použity
5. nehotové známky
tisky, kterým chybí některý z důležitých výrobních úkonů a jež by se mohly po provedení nebo dokončení tohoto úkonu stát normálními známkami
6. dělené známky
známky, které mají provizorní charakter a byly použity při nedostatku známek potřebné hodnoty nebo při nemožnosti dodat potřebnou hodnotu na poštovní úřad; někdy bylo oficiální dělení známek povoleno, jindy mlčky trpěno a nezřídka jde o výrobky pro filatelistické účely
7. němé známky
známky, jež mají pouze obraz, popřípadě označení hodnoty, avšak není na nich uveden název státu
8. známky s perfinem
známky prodírkované soustavou jehel sestavených do podnikové značky; toto označení mělo zabránit jejich použití k jiným než podnikovým účelům
9. poštovní aršík
poštovní cenina se zvláštní úpravou; podle ustanovení poštovní správy jim lze frankovat, někdy lze frankovat i jednotlivými známkami z poštovního aršíku; za poštovní aršík je nutno pokládat takový druh poštovní ceniny, o níž to vyhlásil vydavatel oficiálně
10. vzorec
známky (vydání), které jsou určeny pro úřadovnu Světové poštovní unie v Bernu nebo k jiným účelům [propagačním, informačním apod.]; jsou opatřovány přetiskem VZOREC (SPECIMEN) VZOR nebo jsou znehodnocovány jiným způsobem, například proděravěním
11. předběžné známky
známky, které platily oficiálně dočasně bez jakékoliv úpravy na území nového státu a byly vydány předchozím státem
12. celina
druh poštovní ceniny s vytištěnou (natištěnou, předtištěnou nebo dotištěnou) známkou nebo obrazem či kresbou ji nahrazující; používá se v poštovním provozu (např. dopisnice, obálka, aerogram, zálepka apod.)
13. poštovní celistvost
dopis, obálka, dopisnice, tiskopis vnitřní služby pošt, jako napr. zúčtovací list, poštovní průvodka (poukázka) nebo jejich části, na nichž je do kumentovan poštovní úkon
14. předznámkový dopis
dopis, který není opatřen známkou a byl dopraven poštou v době, kdy ještě nebyly na příslušném území v používání známky; musí mít takové náležitosti, které dokumentují to, že byl skutečně dopravován poštou nebo organizací jí předcházející
15. výstřižek
část poštovní celistvosti; zpravidla se jím dokumentuje doba přepravení poštou
16. obálka prvního dne FDC – First Day Cover
celistvost (obálka, dopisnice) s nalepenou známkou (známkami) opatrenou poštovním razítkem s datem prvního dne vydání; obálky prvního dne mohou být: a) obálky, resp. dopisy nebo dopisnice opatřené denním poštovním razítkem nebo příležitostným razítkem s datem prvního dne vydání nalepené známky (sem patří i soukromé obálky); b) obálky vydané k prvnímu dni vydání známky poštovní správou; c) obálky vydané k upomínkovým nebo dárkovým účelům (tzv. výsadní tisky obálek prvního dne)
17. denní poštovní razítko
razítko potvrzující přijetí zásilky k přepravě poštou a sloužící k znehodnocování poštovních cenin; zhotovuje se v různých tvarech a k různým účelům; smí ho používat jen pošta
18. frankotyp
označení používané poštou nebo některými podniky a slučující funkci denního poštovního razítka s potvrzením o zaplacení poštovného
19. antedatování
orazítkování poštovních známek zpětným datem spadajícím do doby platnosti příslušné známky
20. motiv
základní myšlenka, která má být vyjádřena autorem na známce
21. námět
autorův záměr, jak ztvárnit stanovený motiv
22. návrh
autorem zpracovaný námět, který se stal podkladem k rozhodnutí o přijetí námětu
23. předloha
zpřesněné překreslení návrhu sloužící ke schválení konečné podoby známky; schválená předloha je podkladem pro zahájení výroby známky
24. autor známky
osoba, která na základě stanoveného motivu vypracuje námět, popřípadě návrh i předlohu vytvářené známky
25. rytec
umělec (výtvarník) převádějící rytím předlohu známky do podoby vhodné pro zhotovení molety
26. autorská [rytecká] značka
značka nakreslená [vyrytá] autorem nebo rytcem v obraze známky nebo pod známkou; někdy bývají tyto značky umístěny v obraze známky skrytě
27. moletér
osoba, která vypracovává mo-letu známky a přenáší pomocí zhotovené molety otisky na desku
28. úpravář
osoba, která provádí různé technické práce na přípravě tiskových forem a při úpravě desek
29. retušér
osoba, která provádí opravy na tiskových formách nebo deskách jak při přípravě před tiskem, tak i v průběhu tisku
30. padělek (falzifikát, falzum)
všechno, co není originál; rozeznáváme padělek ke škodě sběratele a padělek ke škodě pošty; podle provedení rozeznáváme padělek úplný a částečný [to je takový, kde je padělána jen některá část)
02. OBECNÉ POJMY Z OBLASTI TISKU
1. tiskové techniky
k tisku poštovních známek bylo dosud použito značného počtu tiskových technik; charakteristickým znakem jakéhokoliv tisku jsou tisknoucí prvky; tisknou buď vyvýšená, prohloubená nebo jinak upravená místa, na nichž se barva zachytí a při tisku se nanáší na papír; podle druhu tisknoucích prvků rozeznáváme:
– tisk z výšky,
– tisk z plochy,
– tisk z hloubky;
mnoho známek je tištěno i kombinovaným způsobem několika různými tiskovými technikami, patřícími k různým způsobům tisku; zvláštním druhem tisku je ražební (reliéfový) tisk
2. tisk z výšky
tisk, při němž jsou tisknoucí místa reliéfně vyvýšena nad místa netisknoucí; nejpoužívanější technikou při tisku známek z výšky je knihtisk (výjimečně též ruční tisk – štočkem, razítkem); dále do této skupiny patří autotypie a dřevoryt
3. knihtisk
nejčastější technika tisku z výšky; barvu přenášejí na papír vyvýšená místa desky (sazby, štočku); na rubové straně bývá obvykle patrný vytlačený obrys okraje známky
4. autotypie
fotoreprodukční způsob tisku z výšky, kterým se polotónový obraz předlohy (fotografie) rozloží autotypickou síťkou na body různé velikosti a hustoty; pak se fotochemickým způsobem vytvoří štoček, z něhož vznikne obraz – autotyp; au-totypie může být i tříbarevná, a vznikne tak vícebarevný obraz barevně sladěný s predlohou
5. drevoryt
druh tisku z výšky; do plochy příčného řezu dřevěného špalíčku se kresba vyrývá rydly; po otištění je vyrytá kresba bílá, zbylá plocha tiskne černě; dřevoryt umožňuje velmi detailní kresby
6. tisk z plochy
tisk, při němž jsou tisknoucí a netisknoucí místa v jedné rovině a uchycení barvy na tisknoucí místa se dociluje různým způsobem; k tisku známek se z řady technik tisku z plochy používá:
– kamenotisk,
– fototypie,
– ofset
7. kamenotisk [litografie]
tisk používající za tiskovou formu litografický kámen; na jeho povrch se nanáší kresba mastnou litografickou křídou (nebo tuší) a pak se celá plocha kamene navlhčí vodou; povrch kamene je bez reliéfu, tisková barva nanášená válcem po celé ploše se zachycuje jen na místech mastné kresby (na mokré plochy nepřilne); kamenotisk dává neostré obrazy s často přerušovanými čárami v matných měkkých barvách
8. ofset
technicky zdokonalený kame-notisk; tisková forma je vyrobena z tenkého kovu, na němž jsou tisknoucí i netisknoucí prvky v téže rovině bez reliéfu; mastné a preparované prvky přijímají při navalování barvu a odpuzují vodu, netisknoucí prvky přijímají vodu a odpuzují barvu; barva se z této tiskové formy přenáší nejprve na gumovaný válec a z něho teprve na papír; pro to se ofset nazývá někdv tisk nepřímý nebo přenosný; dává měkké rovnoměrné barevné tónování
9. tisk z hloubky
tisk, při němž tisknou pro hloubená místa desky (válce) – (vyrytá, vymoletovaná, vyleptaná) – do kterých byla navalena barva; přebytečná barva z prohloubených míst, která mají tisknout, se odstraní dříve, než se deska nebo válec dotknou suchého nebo navlhčeného papíru, který si pod silným tlakem barvu z prohloubených míst nasaje; tisk-ne-li se na vlhký papír, vykazují známky vlivem různé smrštivosti papíru značné odchylky v rozměrech; hlavní techniky tisku z hloubky používané k tisku známek jsou především měditisk, ocelotisk a hlubotisk
10. měditisk
tisk založený na stejnárn principu jako ocelotisk; rytina je provedena . v měděné desce a předává tiskem na papír barvu z prohloubených míst
11. ocelotisk
tisk, při němž předloha obrazu známky musí být převedena do soustavy čar a bodů a rytcem vyryta do desky nebo do ocelové nebo jiné destičky a pak rozmnožena moletováním nebo jiným způsobem (galva-noplasticky apod.); buď se používá ocelotisk z plochých desek (pro neveliké náklady známek), nebo rotační ocelotisk, při němž bývá použito několika desek (dvou i více) sklenutých do válce; tiskne se na navlhčený nebo suchý papír
12. hlubotisk
tisk, při němž tisknou prohloubená místa desky; příslušná prohloubení byla provedena chemickou cestou a představují vždy souhrn bodů o větší nebo menší hloubce, čímž se v tisku dosáhne přechodů od světlejších míst k tmavším; při hlubotisku se jeví barevná místa pod silným zvětšením jako složená ze samých malých čtverečků ohraničených bílými čarami, takže obrysy obrazu, a hlavně písmen, jsou neostré
13. neotypie
firemní označení hlubotiskové
14. ražební [reliéfový] tisk
je zvláštní druh tisku, při němž kresba obrazu známky na jedné desce reliéfově vystupuje, zatímco na druhé desce (protidesce] je vyhloubena podle první desky, takže obě desky do sebe přesně zapadají; vložením papíru mezi ně a potřebným tlakem vznikne ražební (reliéfová) kresba obrazu známky
03. POLYGRAFICKÉ NÁZVY POUŽÍVANÉ VE FILATELII
1. výchozí tiskový materiál
veškerý tiskový materiál, napr. pérové štočky, skleněné negativy, filmy, molety apod., sloužící k vlastní výrobě tiskových desek
2. matrice
destička se zrcadlovým obrazem známky
3. patrice
první otisk matrice
4. moleta
zakalený kovový váleček, do kterého byla vytlačena rytina destičky vyrobené rytcem známky; slouží k přenesení rytiny na desku v množství potřebném pro výrobu známek
5. štoček
reliéfní destička, která se používá v technice tisku z výšky; zhotovuje se chemickým nebo elekrolytickým leptáním (např. mědi), mechanickým rytím anebo řezbou do dřeva
6. sestava
souhrn pomocných tisků vyrobených ze štočku a náležitě uspořádaných
7. přípravná sestava
potřebný počet pomocných tisků vyrobený z pérového štočku (vytvořeného z předlohy ve zvětšené velikosti známky) a uspořádaný na tuhém kartónu; tato přípravná sestava se ještě v případě potřeby upravuje (např. štítky s počítadly apod.)
8. pomocná sestava
upravená přípravná sestava pro jinou hodnotu téže kresby (upraví se např. hodnotový štítek apod., tím odpadá pořizování další přípravné sestavy a urychluje se výroba)
9. sazba
způsob vysazeni příslušné známky
10. stereotypie
způsob rozmnožování sazby nebo štočků; sazba nebo štoček se vtiskne do preparovaného papíru; po elektrickém vysušení papíru a odstranění sazby nebo štočku vznikne matrice a do ní se vlévá roztavená liteřina; odlitek pak tvoří potřebnou kopii; při vysoušení se matrice nepatrně smršťuje, odlitek je tedy menší než originál
11. galvano
štoček nebo deska vyrobená pomocí galvanoplastické metody elektrolýzou roztoku, který obsahuje kovy; pak je možné na matrici z vosku nebo z jiného materiálu, do kterého byl originál otlačen, vyrobit dvojníka sazby nebo štočku; vyrobené galvano se zesiluje liteřinou, aby lépe odolalo tlaku tiskařského stroje
12. zkusmý tisk
tisk sloužící k odhalení vad kresby, které mohou vzniknout v přípravném období i během výroby; pořizuje se proto ve všech fázích výroby; zpravidla se nekryje s definitivním tiskem nebo ani s použitou technikou
13. výsadní tisk
tiskárenský výrobek známky, který má za motiv vydanou známku a liší se v úpravě od konečné podoby známky nebo známkového celku; zhotovuje se v malých nákladech, zpravidla pro dárkové a upomínkové účely
14. soutisk
tiskový celek skládající se ze dvou nebo více částí, jež byly společně vytištěny na tiskové formě; rozlišujeme: a) deskový soutisk: otisky desek známek různých hodnot jsou odděleny meziarším a nepřišly zpravidla v tomto uspořádání do obecného prodeje
b) známkový soutisk: známky různých hodnot tvoří součást téhož přepážkového listu [archu]
15. tiskové zkoušky
různé tisky před zahájením i v průběhu vlastního tisku, v původních barvách, popřípadě v barvě černé
16. černotisk
pomocný kontrolní otisk tiskových štočků známek nebo i celých desek v černé barvě; černotisky se zhotovují před vlastním tiskem známek nebo i během tisku, aby se zjistily chyby na štočku (na desce); tento kontrolní otisk nesmí být zaměňován s tzv. výsadními tisky, zhotovovanými pro různé účely
17. tisková forma
forma složená z jedné nebo více desek uspořádaných tak, aby se zejména vhodně využilo tiskařského stroje; může být rovinná nebo válcová
18. deska
uspořádání určitého počtu štočků (otisků molet) známky [aršíku]; desky označujeme:
a) podle značek výrobce (písmeny, číslicemi arabskými nebo římskými nebo jiným označením);
b) u známek vydaných před rokem 1945 arabskými číslicemi, pokud nemají žádné označení výrobce;
c) u známek vydaných po roce 1945 velkými písmeny abecedy, pokud nejsou označeny výrobcem, v souhlase s označením listů [archů]
19. rozlišení desek
desky se rozlišují:
a) podle deskových značek,
b) podle charakteristických znaků počítadla, např. emise Hradčany,
c) podle výrobních značek v ochranných lištách,
d) podle polohy rozměřova-cích bodů,
e) podle polohy a velikosti soutiskových křížků (např. u známek tištěných z plochých desek),
f) podle polohy nápichových bodů a křížků,
g) podle umístění kontrolních barevných značek,
h) podle umístění a rozsahu barevných testovacích stupnic,
i) podle zjištěných deskových odchylek
20. tiskový arch [list]
otisk celé tiskové formy, tedy arch [list] známek v tom stadiu, jak opustil tiskařský stroj; jeho okraje bývají opatřeny různými evidenčními údaji (desková značka, počítadlo, kontrolní barevné značky apod.); počet známkových [ar-šíkových] polí v tiskovém listu [archu] je různý; tiskový arch má minimální rozměry formátu A4 [210X294 mm), tiskový list má rozmery menší než A4
21. přepážkový arch popř. list
část tiskového archu [listu], která \e v obecném prodeji; tiskový arch [list] je někdy přepážkovým archem [listem ], nenastane-li nutnost rozdělit tiskový arch [list] před prodejem na menší části
22. známkové popř. aršíkové pole
pole vyjadřující umístění známky [aršíku] v listu [archu]; pořadí známkových [ar-šíkových] polí se čísluje průběžně na celém přepážkovém listu [archu] postupně ve vodorovných řadách zleva doprava, počínaje horní řadou zleva; hodnotový údaj na známce je rozhodující pro určení polohy známky; u některých známek výjimečného formátu (např. trojúhelníkového) se číslování známkových polí určuje zvláštním způsobem; určení známkového [aršíkové-ho] pole lze rovněž provést podle tiskové formy, pokud je její sestava známá
23. přetisk
další, dodatečný tisk na známce (text, zkratka, číslo, letopočet apod.), který se provádí převážně za účelem změny původní známky na jinou; z hlediska původu
rozeznáváme přetisky oficiální a soukromé; podle polohy rozeznáváme přetisk:
– obrácený (pootočený o 90°),
– převrácený (pootočený o 180°),
– obráceně převrácený,
– posunutý, dvojitý, vícenásobný a jiný
25. nátisk
otisk razítka různého druhu a tvaru, kterým byly opatřeny známky před dáním do prodeje (vyskytuje se u legionářských známek z roku 1919)
24. přítisk
tisk na známce, kterým se nemění její původní charakter a hodnota
26. novotisk
otisk původní desky, štočku, rytiny nebo jejich částí vzniklý v době, kdy výroba známek tohoto druhu byla již úředně zastavena; novotisky nemají zpravidla výplatní hodnotu
27. makulatúra
všechny jakýmkoliv způsobem vzniklé pomocné a vadné tisky známek; rozlišuje se:
– pomocná makulatura,
– výrobní makulatura
28. pomocná makulatura
tisky, které si tiskárna zhotovuje zámerne, aby na nich vyzkoušela nebo zkontrolovala vhodnost použité tiskové techniky, účelnost použitých barev, ohodnocení papíru, připravenost pro zakládání listů [archů] pro zoubkování apod.; do pomocné makulatury rovněž patří mimo jiné: – předběžné (průvodní) tisky, - pomocné tisky
29. předběžné [průvodní] tisky
všechny tisky sloužící k prověření kvality a přesnosti tisku před vlastním zahájením výroby
30. pomocné tisky
otisky výchozích štočků potřebné velikosti k zhotovení přípravné sestavy
31. výrobní makulatura
nepodařené tisky vzniklé bez vnějšího zásahu
32. zvláštní tisky
úřední tisky s obrazem známky provedené v běžné nebo zvláštní úpravě (např. odchylná barva, přeškrtnuté hodnotové údaje, prodírkované známky, přetisk VZOREC apod.), které nemají poštovní platnost a nelze je tedy použít k zaplacení poštovného; patří mezi ně například vzorce, otisky původních štočků (mo-let) nebo rytin, nebo jiné tisky zhotovované k slavnostním, propagačním či dárkovým účelům
04. FILATELISTICKÉ NÁZVY
1. kupón
potištěná nebo nepotištěná plocha papíru souvisící s vlastní známkou a tvořící výplň archů [listů] nad stanovený počet známek; rozmer kupónu může být buď shodný s rozměrem známky s kupónem, nebo odlišný; podle umístění plochy kupónu vzhledem k známce rozlišujeme známky s kupónem vpravo, vlevo, nahoře a dole
2. meziarší
část tiskového archu [listu] spojující dva přepážkové archy [listy]; lze tedy oddělit z tiskového archu [listu] před jeho rozřezáním na přepážkové archy [listy] dvojici známek spojenou nepotištěným, popř. 1 potištěným meziarším; dvojice známek spojená meziarším je buď vodorovná, nebo svislá
3. spojka
dvojice známek s jedním, resp. i více kupóny, jež je vždy součástí téhož přepážkového listu [archu]; podle polohy známek se rozlišuje spojka svislá a vodorovná
4. téte–béche
[protichůdné dvojice] vzájemně protichůdné (převrácené) tisky dvou známek; takové dvě známky mohou spolu souviset buď přímo, nebo mohou být spojeny pásem potištěného nebo nepotištěného papíru
5. zoubkované přívěsky [nepravé kupóny]
nepotištěné plochy vznikající na okrajích tiskového archu [listu] přebytečným úderem perforačního zařízení nebo vadným oddělením tiskového archu [listu]
6. obraz známky
kresba vlastního obrazu známky [aršíku] i všechny ostatní kresby na známce [aršíku], to znamená orámování, nápisy mimo vlastní obraz známky [aršíku], jméno autora nebo rytce, rok vydání pod obrazem známky apod.; do obrazu známky nepočítáme rozměro-vací body, soutiskové křížky, kontrolní barevné značky, značky barevné testovací stupnice apod.
7. popis obrazu známky
při popisování obrazu, vad a detailů na známce se vychází z pohledu na známky (např. pravý dolní roh je skutečně pravým dolním rohem);pokud se na známkách [aršících] vyskytují osoby nebo živočichové [případně jejich symboly), pak se zachovává fyziologické označení (napr. pravá ruka je skutečně pravou rukou)
8. počitadlo
číslo na okraji přepážkového archu [listu] udávající celkovou hodnotu sloupců známek (např. Hradčany a jiné ); tato čísla jsou součástí desky; v současné době se při tisku známek používá počítadel tisku tvořících součást tiskového stroje; otisk počitadla je na některém okraji archu [listu]
9. kontrolní barevné značky
značky (na okraji archů [listů] známek tištěných strojem Wifag) sloužící k správnému soutisku jednotlivých barev při ocelotisku kombinovaném s hlubotiskem; barevné značky hlubotiskové barvy s poslední ocelotisko-vou leží v přímce a slouží k přesnému vystředění perfo-račního zařízení pomocí dvou šikmých ocelotiskových značek
10. značky barevné testovací stupnice
značky umístěné na okrajích archů [listů] známek; jsou umístěny pod sebou a jsou tónovány od nejslabšího po nejsilnější barevný tón; slouží k porovnávání správnosti provedení barevných základních odstínů na tištěných známkách
11. soutiskové křížky
značky sloužící ke zhotovení plochých desek pro jednotlivé barvy a ke správnému provedení soutisku jednotlivých barev
12. rozměřovací body
značky sloužící ke správnému umístění otisku molety na desku; jejich poloha na známce dovoluje obvykle určit desku, ze které
byly známky tištěny; rozlišujeme rozměřovací body 1. a 2. řádu: – 1. řádu slouží k správnému umístění desek v tiskové formě – 2. řádu slouží k správnému umístění známek v desce
13. desková značka
číslice, písmeno, bod apod., kterými byly záměrně opatřeny desky za účelem označení
14. nápichové značky
technická pomůcka při nakládání archů [listů] při přetiskování nebo perforovaní; tvoří je:
– barevné body,
– barevné křížky,
– otisky zvláštních hřebů
15. vydání známek
postupné uvádění poštovních známek stejné kresby a hodnoty do poštovního oběhu po jejich vytištění, počínaje prvním dnem vydání; známky mohou být vydány v jednom nebo více nákladech
16. náklad známek
tisky známek provedené v jednom, zpravidla nepřetržitém a časově nepřerušeném údobí; zabezpečuje vytištění celkového počtu známek u celého vydání; náklady známek jsou zpravidla vymezeny datem tisku; mohou být provedeny bud stejnými, nebo novými deskami za předpokladu zachování předlohy; náklady se mohou lišit jinou barvou, jiným papírem, jiným způsobem oddělování známek (jiné zoubkování), datem tisku apod.
17. ochranné rámy
rámy vyskytující se u knihtiskových vydání našich známek jako ochrana okrajových řad známkových polí před nárazy najíždějícího tlakového válce; v lištách o-chranných rámů jsou různá tiskárenská a desková označení
18. gravury
ochranné linky na okrajích plochých tiskových desek sloužící též k zajištění rovnoměrného stírání barvy
19. dělicí linky
linky složené z typografických vyrovnávacích linek různé šíře i délky a sloužící jako technická pomůcka při rozřezávání tiskového archu na přepážkové listy; byly vkládány do míst, kudy měl procházet dělicí řez, a nacházejí se zpravidla u známek se širokými okraji
20. mezernice (výplně)
silné typografické linky vkládané mezi desky v tiskové formě, s jejichž otisky se tu a tam setkáváme na okrajích archů [listů] známek se širokými okraji tištěných knihtiskem
21. upevňovací hřebíčky
hřebíčky, které sloužily k upevňování knihtiskové desky na dřevěnou podložku v tiskové formě; s otisky těchto hřebíčků se setkáváme na okrajích známek z okrajových polí
05. DESKOVÉ ODCHYLKY
1. desková odchylka
odchylka vzniklá zásahem rytce, úpraváře, retušéra nebo moletéra do obrazu známky [aršíku] před tiskem známky, v průběhu přípravy tisku nebo během vlastního tisku; deskovou odchylkou je typ, podtyp, retuš
2. typ
podstatné, pravidelně se opakující a v důsledku zásahu rytce, úpraváre, popř. retušéra vzniklé rozdíly v kresbě známky téhož druhu a téže hodnoty; typ může vzniknout úpravou nebo opravou, může být charakteristický pro celý
arch [list] známek, nebo se může vyskytovat ojediněle v archu [listu] známek, může se lišit jen malým detailem, nebo i řadou dalších podrobností; týp může vzniknout:
– při ručním rozkreslování nebo rytí desky,
– při chybné (nepřesné)práci úpraváre při dodatečné změně určitého detailu na jednotlivých polích desky,
– při opravě chybné kresby prováděné před tiskem rytcem, úpravářem nebo retu-šérem, jestliže oprava nebyla provedena na všech známkových [aršíkových] polích stejně
3. podtyp
skupina známek téhož typu lišící se od jiných známek tohoto typu dalšími charakteristickými rozpoznávacími znaky, vytvořenými podle stejných zásad, které platí pro typ
4. spojené typy
minimálně dvě spolu související známky stejné hodnoty, ale rozdílných typů
5. retuš
oprava nedokonale vyrobené, poškozené nebo velmi opotřebované desky novým přerytím (odstraněním] závady; rozeznáváme retuš:
– primární,
– sekundární;
z hlediska techniky provádění retuše rozeznáváme retuš:
– pozitivní [jde-li o doplnění známky],
– negativní (jde-li o odstranění vady z desky);
obě varianty se vyskytují jak u retuše primární, tak i sekundární
6. primární retuš
retuš zahrnující veškeré úpravy před tiskem bez ohledu na to, kdy byly provedeny; při tisku z hloubky se provádí na plochých destičkách, válcích (deskách); při tisku z výšky se provádí na předloze, negativu apod.; vznikne-li primární retuší změna kresby známky, vytvoří se typ
7. sekundární retuš
retuš provedená během tisku; o provedení této retuše musí být známkový doklad jak známky s vadou, tak i známky s vadou odstraněnou
8. Chybotisk [chybný tisk]
vzniká při tisku známek omylem (chybou) výrobce a týká se kterékoliv výrobní složky nebo materiálu; vždy se podstatně liší od normálních tisků, a vznikne-li, má být kontrolou zadržen; rozlišujeme například: a) chybný tisk známky, jeli u známky zhotovované ně-
kolika tiskařskými pochody část známky nesprávně vytištěna,
b) barevný chybný tisk, je-li v celém listě jedna známka jiné hodnoty (zařadí-li se jiný, nesprávný štoček do desky), nebo je-li známka vytištěna na nesprávném papíru jiné barvy,
c) chybný přetisk, je-li proveden přetisk na známce jiné hodnoty, než bylo stanoveno, nebo je-li proveden v jiné barvě,
d) chybný tisk na papíru s průsvitkou, který pro tuto známku nebyl určen, nebo opačně,
e) chybné zoubkování,
f) chybný tisk na papíru s odchylným lepem
06. VÝROBNÍ VADY
1. výrobní vada
důsledek vadného materiálu nebo důsledek závad pri vlastní výrobe známek [aršíků]; druhy výrobních vad:
– deskové vady,
– vady tisku známek,
– vady vzniklé závadami papíru nebo špatnou manipulací s ním,
– vady lepu,
– vady zoubkování.
– barevné odchylky
2. deskové vady
vady vzniklé v desce různými způsoby:
a) chemickým působením (fotografickým přenosem, leptáním apod.];
b) mechanickým působením (nárazem, opotřebováním desky apod.);
c) nesprávnou moletací; deskovou vadou se mohou určovat:
– různá známková [aršíková] pole jedné desky,
– stejná známková [aršíková] pole dvou i více desek,
– stejná známková [aršíková] pole téže desky, avšak z různých období tisku (např. známky z počátku tisku na rozdíl od známek tištěných později, po poškození, resp. opotřebování desky]; deskové vady se mohou postupem času při tisku obvyklými vlivy v desce zlepšovat nebo zhoršovat, mohou se z nich vyvinout další vady, avšak mohou i úplně vymizet; deskové vady mají svůj studijní význam při určování známkového [aršíkového] pole, desky, tiskového období, popř. mohou být pomocnými znaky při určování typů a podtypů; podle výskytu mohou být deskové vady:
– typické (vyskytuje-li se desková vada v celém nákladu nebo v jeho větší části),
– nahodilé (vyskytuje-li se desková vada jen v menší části nákladu);
podle výrobního stádia, v němž výrobní vady vznikly, rozeznáváme:
– primární deskové vady,
– sekundární deskové vady,
– terciární deskové vady; poznámka: toto rozlišení bylo použito v I. dílu Monografie čs. známek při popisu emise Hradčany s ohledem na použitou techniku (knihtisk); v ostatních případech označujeme tyto vady jako deskové vady typické nebo nahodilé
3. primární desková vada
desková vada vzniklá ve výchozím materiálu společném pro více hodnot (ve výchozím štočku, v pomocné sestavě apod.), takže se projeví u všech hodnot téže kresby
4. sekundární desková vada
desková vada vzniklá ve výchozím materiálu pro tisk známek určité hodnoty (v přípravné sestavě, ve fotografickém negativu apod.), z něhož jsou přeneseny do všech desek téže hodnoty
5. terciární desková vada
desková vada vzniklá až přímo v jednotlivých deskách během tisku, a to jako důsledek poškození apod.
6. vady tisku známek
nahodilé vady vznikající ve všech stádiích tisku známok jako důsledek poruchy nebo nesprávného chodu strojů, respektive vadné manipulace; takové známky patří do tiskového odpadu; mezi sběratele se tyto tisky dostanou buď tím, že je kontrola přehlédla a nevyradila, nebo že byla zneužita makulatura; mezi vady tisku patří například: nedo-tisk, obtisk, bledý tisk, slitý tisk, tisk na lepu, dvojitý [trojitý] tisk, vynechaný tisk, smykový tisk, slepý tisk apod.
7. nedotisk
nahodilá vada vzniklá neprovedením části tisku známky; nedotisk vzniká různým způsobem, jako například poruchou stroje (malým tlakem stroje apod.) nebo vniknutím nečistot, útržků papíru apod. mezi desku a papír
8. obtisk
otisk části nebo celého obrazu známky na straně s lepem; rozlišujeme obtisk strojový a archový; strojový obtisk vzni-
ká tím, že pri chodu stroje naprázdno přijde otisk desky (válce) na tlakový válec (desku); při dalším postupu se otiskne barva z desky (válce) na lep z tlakového válce; proto se obraz známky přesně kryje s obtiskem; archový obtisk vzniká přenosem ještě mokré barvy tisku z jednoho listu na druhý vlastním zatížením; obraz známky se s obtiskem zpravidla přesně nekryje
9. bledý tisk
tisk vzniklý při použití řídké barvy nebo při nadměrném setření nánosu barvy: ukázka normálního a bledého tisku)
10. slitý tisk
tisk vzniklý při špatně fungujícím stíracím zařízení nebo při nevhodném složení barvy
11. tisk na lepu
tisk vzniklý obráceným vložením listu do stroje stranou opatřenou lepem nebo vložením listu papíru s oboustranně naneseným lepem
12. dvojitý popř. trojitý tisk
dvojnásobné (popř. trojnásobné) otištění obrazu známky; podle způsobu vzniku rozlišujeme:
– dvojitý (popř. trojitý) tisk vzniklý opakovaným vložením listu již potištěného papíru do tiskového stroje
– dvojitý (popř. trojitý) tisk vzniklý moletováním části nebo celé známky ještě jednou nebo vícekrát
13. vynechaný tisk
tisk vzniklý při vícebarevném tisku, kdy není otištěna jedna barva nebo více barev
14. smykový tisk
tisk, který zmnožuje některé obrysy kresby; vzniká mimořádným pohybem nebo nárazem a částečným přitisknutím tiskového archu [listu] k desce
15. slepý tisk
tisk vzniklý následkem poruchy barvicího zařízení, kdy ne-nabarvená deska otiskne na papír jen slabý reliéfový, bezbarvý otisk
16. vady vzniklé závadami papíru
nahodilé vady vznikající ve všech stadiích tisku; známky s těmito vadami patří do tis-
kového odpadu; mezi sběratele se dostávají náhodně, jako důsledek nedostatečně prováděné výrobní kontroly; mezi tyto vady patří například: přeložka, záložka, složka, zvrásnení papíru, nastavovaný papír
17. přeložka
výrobní vada vzniklá přehnutím okraje papíru na líc při jeho vložení do stroje; na přeložené části se objevuje tisk na lepu a pod přeloženou částí je vynechaný tisk
18. záložka
výrobní vada vzniklá přehnutím okraje papíru na rub při jeho vložení do stroje; přehnutá část je nepotištěná a na líci se v místě přehnutí objevuje výraznější tisk
19. složka
výrobní vada vzniklá při výrobě nebo při nesprávné manipulaci s papírem; po rozložení takto složeného potištěného papíru se objeví plocha bez tisku
20. zvrásnení papíru
nepatrná složka, projevující se malým přerušením kresby
21. nastavovaný papír
výrobní vada vzniklá tím, že se při tisku použije papíru spojeného slepením
22. vady lepu
nahodilé vady vznikající následkem špatné práce stroje nebo špatné manipulace při práci; mohou vzniknout tyto vady: vynechaný, nestejně nanesený, skvrnitý, pruhovaný lep, lep na okrajích listů, lep na líci listů
23. vady zoubkování
vady vznikající následkem nesprávného nebo nepřesného chodu strojů, nebo nepřesné práce při zakládání papíru; známky s těmito vadami se dostávají nahodile mezi sběratele; mezi tyto vady patří například: nečisté zoubkování, dvojité zoubkování, posunuté zoubkování, vynechané zoubkovaní, vynechané perforační otvory, slepá perforace
24. nečisté zoubkování
vada zoubkování způsobená tupými jehlami
25. dvojité zoubkování
vada zoubkování vzniklá při poruše zoubkovacího zařízení nebo při opětovném vložení již ozoubkovaného listu do zoubkovacího zařízení
26. posunuté zoubkování
vada zoubkování projevující se posunem zoubkování vzhledem k obrazu známky: je to takové posunutí, které zasahuje do obrazu známky ; nesmí se tedy zaměňovat se špatně vystředěnou [decentrovanou) známkou
27. vynechané zoubkování
vada zoubkování vzniklá neprovedením zoubkování na některé straně známky
28. vynechaný perforační otvor
vada zoubkování vzniklá následkem zlomení, popř. poškození perforační jehly
29. slepá perforace
vada zoubkování, která vzniká, jestliže perforační jehla nepronikne úplně papírem, a vytvoří pouze náznak otvoru
30. barevné odchylky
odchylky vznikající z různých příčin:
– změnou barvy tisku; v průběhu tisku je dodán odlišný odstín barvy nebo je barva změněna nedopatřením (nestejným smícháním apod.),
– při tisku, vlivem jakosti papíru (pórovitost, hlazení, větší vsákavost, lep na rubu apod.), vlivem nerovnoměrného roztírání barev na počátku tisku apod.
07. PAPÍR
1. papír
materiál, na němž jsou tištěny známky; papír posuzujeme podle:
– druhu,
– povrchu,
– tloušťky,
– barvy
2. druh papíru
rozeznáváme tyto druhy papíru:
a) podle způsobu výroby:
– ruční,
– strojový
b) podle struktury:
- neprůsvitný a průsvitný,
– kartónový,
- pergaminový,
– žilkovaný
3. povrch papíru
povrch papíru může být:
– velmi hladký,
– hladký,
– drsný,
– velmi drsný až nerovný,
- hrbolatý
4. tloušťka papíru
tloušťka papíru se měří mikrometrem; rozlišujeme papír:
– velmi tenký (do 0,04 mm),
- tenký (0,05 až 0,07 mm),
- střední (0,08 až 0,1 mm),
– tlustý (0,11 až 0,13 mm),
– velmi tlustý (od 0,14 mm)
5. barva papíru
barva papíru je závislá na složení papíru při jeho výrobě; rozlišujeme papír: - bílý,
- barevný (barva je obsažena již v materiálu],
- zbarvený (zbarvení se dosahuje až při vlastním tisku známek)
6. průsvitka
značka (obraz, kresba) umístěná v papírové hmotě a viditelná proti světlu nebo v benzínové lázni; průsvitka v papíru je ochranou poštovních známek před padělateli; podle způsobu umístění průsvitek na tiskovém listu [archu] se rozlišují průsvitky:
– jednotlivé (stejná na každé známce),
– mnohonásobné (vyplňují souvisle celou plochu tiskového listu [archu], takže na jednotlivých známkách je vždy patrná jen určitá část průsvitky); poloha průsvitky u československých známek se určuje při pohledu z rubu známky
7. Ladurnerovo čárkování
průsvitné čárky papíru způsobené otiskem švů opravovaného síta, na němž se hotová papírovina zbavuje vody; při pohledu proti světlu se jeví jako prosvítající krátké nepravidelné čárky
08. LEP
1. lep
hmota nanesená na papír, která slouží k pevnému spojení známky se zásilkou, poštovními doklady atd.
2. rozlišení lepu
a) podle způsobu nanášení:
– ruční,
- strojový
b) podle zabarvení:
– bílý,
– nažloutlý,
– žlutý,
– hnědý
c) podle lesku:
– lesklý,
– matný
d) podle povrchu:
– pruhovaný,
– mřížkovaný,
– hladký, - zrnitý,
– s bublinkami,
– s monogramem,
- rýhovaný [rastrovaný] vodorovně nebo svisle
3. pruhování na lepu
pruhování vznikající při tisku Stickneyovou rotačkou při srovnávání papírového pásu, který se vlní při prudkém sušení po nanesení lepu; zařízení, které je součástí Stickneyovy rotačky, procházející papír vyrovnává; stopy tohoto pochodu se jeví více nebo méně intenzívně na rubu známek v podobě svislých nebo vodorovných pruhů
09. ODDĚLOVANÍ ZNÁMEK
1. způsob oddělování známek
známky se oddělují:
– střihem,
– zoubkováním,
– průsekem,
– průpichem,
– výsekem
2. střih
způsob oddělování známek, které nejsou opatřeny ničím, co by ulehčovalo oddělování; pak se oddělování provádí stříháním jednotlivých známek
3. zoubkování
způsob oddělování známek pomocí zoubkovacího zařízení; podle druhu použitého zoubkovacího zařízení rozlišujeme zoubkování:
– řádkové,
– hřebenové,
– rámcové;
kombinací základních druhů a rozměrů může vzniknout zoubkování smíšené a sdružené
4. řádkové zoubkování
zoubkování, při němž se opatruje otvory každá vodorovná a svislá rada zvlášť; svislé otvory se křižují s vodorovnými nahodile, a tím vytvářejí
nepravidelné seskupení otvorů v rozích známek
5. hřebenové zoubkování
zoubkování, při němž je zoub-kovací stroj uspořádán tak, že jedním úderem opatřuje perforačními otvory jednu řadu známek ze tří stran; dalšími údery jsou obdobně perforovaný následující řady; hřebenové zoubkování může být tedy provedeno bud vodorovně, nebo svisle a postupovat v obou směrech; ležmé hřebenové zoubkování je hřebenové zoubkování postupující zleva nebo zprava vzhledem k obrazu známky; při nepřesném posunu papíru v perforačním stroji mezi jednotlivými údery perforačního
stroje vznikají rozdílné vzdálenosti; pak hovoříme o hřebenovém zoubkování zkráce-
ném nebo prodlouženém
6. rámcové zoubkování
zoubkování, při němž se opatří otvory celý tiskový arch [list] najednou jediným úderem a lak se dosahuje pravidelně uspořádaných otvorů v rozích známek
7. smíšené zoubkování
zoubkování, u něhož není rozměr na všech čtyřech stranách stejný
8. sdružené zoubkování
zoubkování, při němž bylo použito u známky kombinace hřebenového a řádkového zoubkování
9. rozměr zoubkování
počet otvorů na délce 2 cm; u smíšeného zoubkování udává první číslo rozměr vodorovných a druhé svislých řad; pokud je rozměr zoubkování udáván třemi nebo čtyřmi čísly, provádí se měření ve směru postupu hodinových ručiček počínaje horní vodorovnou řadou
10. průsek
druh perforace vytvořený přerušovaným proseknutím papíru pomocí krátkých nožíků; podle formy proseknutí rozlišujeme průsek:
– vodorovně čárkovitý
– stříškovitý,
– pilovitý,
– obloučkový,
– vlnovitý
11. průpich
druh perforace vytvořený tenkými jehlami
12. výsek
způsob oddělování známek vysekáváním jednotlivých známek při výrobě; známky jsou na okrajích opatřeny výseky napodobujícími zoubkování
13. svitková úprava
úprava oddělování známek, při níž je oddělování známky řešeno kombinovaným způsobem střihu a zoubkování; zpravidla jedna nebo dvě strany známky jsou opatřeny zoubkováním, ostatní střihem; tohoto způsobu se používá při přípravě sešit-kových vydání známek nebo pro ulehčení manipulace se známkami
10. BARVA ZNÁMEK
1. barva známek
vybarvení stanovené úředně před tiskem; různé tóny barev jsou průvodním zjevem při tisku známek, obzvláště při velkých nákladech
ZÁKLADNÍ FILATELISTICKÉ NÁZVOSLOVÍ POUŽÍVANÉ V AEROFILATELII
11. AEROFILATELIE
1. aerofilatelie
samostatný obor filatelie, který se zabývá studiem a vytvářením sbírek z filatelistického materiálu v těchto základních úsecích:
– poštovní zásilky (celistvosti, celiny – souhrnně doklady) přepravené všemi prostředky vzdušné dopravy,
– letecké poštovní známky,
– letecké celiny,
– letecká razítka,
– letecké nálepky,
– historie letecké pošty; aerofilatelii lze pomocně rozdělit do historických období:
– aerofilatelie klasická (do konce 1. světové války),
– aerofilatelie moderní –- meziválečná,
– poválečná (po 2. světové válce)
2. aerofilatelistická sbírka
sbírka vytvořená z aerofilate-listického materiálu (leteckých poštovních známek, celistvostí, celin, razítek atd.); je možno ji vytvářet jako:
– generální,
– specializovanou,
– studijní,
– námětovou
3. aerofilatelistická výstava
zvláštní druh filatelistické výstavy, na kterou jsou připuštěny jen aerofilatelistické exponáty (nebo exponáty s převážně aerofilatelistickým materiálem) a aerofilatelistická literatura
4. aerofilatelistický salón
aerofilatelistická výstava menšího rozsahu, obvykle bez výstavní jury
12. LETECKÉ POŠTOVNÍ ZNÁMKY
1. letecká známka
poštovní známka úředně vydaná především (někdy i výlučne) k vyplácení poštovních zásilek určených k letecké
přepravě nebo k úhrade leteckého příplatku; po 2. světové válce slouží běžně k vyplácení veškerých poštovních zásilek
2. letecká příležitostná známka
poštovní příležitostná známka vydaná u příležitosti významné letecké akce, výstavy, výročí apod.; má stejné určení jako letecká známka
3. letecká příplatkové známka
letecká známka s příplatkem, z jehož výnosu je podporována letecká organizace (instituce), výstava apod.
4. letecká dodatková [přídavná] známka
letecká známka, jejíž povinné používání je nařízeno v určitém období; z výnosu prodeje je podporována výstavba civilního letectví, aeroklubu apod.
5. letecké provizórium
obvykle výplatní známka, kterou letecký přetisk mění na leteckou známku; bylo použito i známek služebních, doplatních aj.; mnohdy letecká provizória sloužila řadu let
6. letecká předběžná známka
poloúřední nebo i soukromá nálepka [známka] vydaná leteckou společností, aeroklubem nebo jinou institucí k úhrade zvláštního příplatku za leteckou prepravu zásilek (hlavně v období před I. světovou válkou)
7. letecká připouštěcí známka
známka (obvykle bez výplatní hodnoty) určená výhradně k připuštění zásilky k přepravě leteckou poštou (např. letecká polní pošla ve 2. světové válce, západní Německo r. 1948 apod.)
13. LETECKÉ CELINY
1. letecká celina
souhrnný název pro celinu (druh poštovní ceniny) užívanou v leteckém poštovním provozu: letecká dopisnice, letecká zálepka, letecká obálka, aerogram, pigeongram s vytištěnou poštovní známkou nebo označením výplatní hodnoty
2. letecká dopisnice
dopisnice s vytištěnou poštovní známkou, určená výhradně k letecké přepravě; (v širším významu i lístek bez vytištěné poštovní známky, ale s označením „letecká dopisnice" nebo s výrazným orámováním a vytištěnou leteckou nálepkou – v tomto prípade se nejedná o celinu)
3. letecká zálepka
zálepka s vytištěnou poštovní známkou, určená výhradně k letecké přepravě
4. letecká obálka
obálka obvykle z lehkého papíru s vytištěnou poštovní známkou, určená výhradně k letec-
ké přepravě; (v širším význa- . mu obálka z lehkého papíru určená k letecké přepravě, s orámováním a vytištěnou leteckou nálepkou – v tomto případě se nejedná o celinu]
5. aerogram
poštou vydaný tiskopis [formulář] z lehkého papíru, s vytištěnou poštovní známkou; jeho složením vznikne psaní, které je dopravováno výhradně letecky; do aerogramu není dovoleno vkládat další listy nebo jiné předměty; aerogram - obvykle soukromý – může být i bez vytištěné poštovní známky, často se značkou nebo reklamou vydavatele (v tomto případě se nejedná o celinu); sazba za přepravu aerogramu bývá nižší než poštovné za letecký dopis do zámoří
6. pigeongram
obecně zpráva na lehkém papíru přepravená poštovním holubem; jako celina je tiskopisem (formulářem) s vytištěnou poštovní známkou, určeným k mimořádné (obvykle propagační] přepravě poštovním holubem
14. RAZÍTKA
1. denní poštovní razítko
razítko pošty, která zásilku přijala od odesílatele, obvykle rovněž znehodnotila poštovní známky a zásilku vypravila k poštovní preprave (rozlišujeme razítka ruční, strojová, propagační aj.); denní razítko i poštovní známky může nahradit frankotyp nebo jiný způsob označující zapravení poštovného a přijetí zásilky k poštovní přepravě
2. příchozí poštovní razítko
razítko pošty, která zásilku přijala, rozkartovala a předala k další dopravě a doručení adresátovi; po 2. světové válce u obyčejných zásilek většinou chybí
3. průchozí poštovní razítko
razítko pošty, která letecké zásilky překládá nebo jinak s nimi manipuluje; (jeho pomocí lze sledovat cestu dopisu, např. loď – letadlo – jiné letadlo
– vlak); může to být denní i zvláštní (příležitostné) razítko
4. poštovní příležitostné razítko
poštovní razítko sloužící při zvláštní příležitosti k orážení podaných, případně i došlých zásilek (někdy i vedle již dříve znehodnocených poštovních známek
5. kašet
přídavné potvrzovací razítko pošty, častěji letecké společnosti, někdy aeroklubu, výstavního výboru nebo jiné instituce, která jím připomíná nebo potvrzuje první nebo příležitostný let nebo jinou významnou událost; bývá v různých velikostech, barvách, úpravách, obrázkové, textové nebo kombinované
6. potvrzovací razítko
razítko pošty, letecké společnosti nebo jiné instituce, potvrzující (někdy i dodatečně) prepravu letecké zásilky v určitém úseku nebo na celé lince
7. propagační [upomínkové] razítko
razítko letecké společnosti nebo jiné letecké organizace, u-pozorňující na její činnost, zahájení letů, výročí a podobně; vyskytuje se často i na neletených zásilkách
8. palubní poštovní razítko
poštovní razítko v minulosti používané poštovním úřadem zřízeným na vzducholodi (obdoba např. lodního poštovního úřadu)
9. palubní razítko
poštovní nebo nepoštovní ra zítko sloužící k orazítkování zásilek při balónových, vrtulní kových a podobných letech; dokumentuje použití příslušného vzdušného dopravního prostředku
10. cenzurní a celní razítka
razítka označující úřední otevření zásilky cenzurními nebo celními orgány; nesouvisí přímo s leteckou poštovní přepravou
11. tvar razítka
nejčastěji kruhový; jsou používána i razítka oválná, obdélníková, čtvercová, trojúhelníková, mnohoúhelníková i nepravidelných tvarů
12. barva razítka
nejčastěji černá; u leteckých razítek často modrá; používá se i jiných barev, vyskytují se i razítka dvou i vícebarevná
15. LETECKÉ NÁLEPKY
1. letecká poštovní nálepka
nálepka vydaná poštou a určující, že zásilka má být přepravena výhradně letecky (letadlem, balónem, vzducholodí, vrtulníkem apod.); převážně bývá vytištěna v modré barvě, v jazyku vydavatelské země a ve francouzštině, např. LETECKY – PAR AVION; nahrazuje ji přítisk nebo zvláštní poštovní razítko
2. letecká propagační nálepka
a) poštovní; nálepka vydaná poštou k propagaci letecké poštovní dopravy
b) nepoštovní; vydaná leteckou společností, aeroklubem apod.; slouží propagačním účelům, případně k o-značení leteckých poštovních zásilek jako letecká poštovní nálepka
3. letecká směrová nálepka
dříve směrovka; nálepka vydaná poštovní správou pro vyznačení linky, kterou má být zásilka letecky přepravena; někdy ji nahrazuje razítko
4. letecká změnová nálepka
nálepka vysvětlující okolnost, proč byla zásilka dopravena náhradní cestou (povětrnostní vlivy, havárie, stávka leteckého personálu apod.); někdy ji nahrazuje razítko
5. letecká připouštěcí nálepka
oficiální, polooficiální či soukromá nálepka vydaná u príležitosti leteckého dne, závodu, výstavy, příležitostného letu apod. (většinou za úplatu) a opravňující k přepravě zásilky leteckou poštou; na zásilkách bývá znehodnocována potvrzovacím nebo palubním razítkem; její oficialita je dána obyčejně zvyklostmi v zemi použití
16. DRUHY LETŮ
1. první let
skutečný první let mezi dvěma letišti
2. první let společnosti
první let určité letecké společnosti mezi dvěma nebo více místy (letišti), do kterých tato společnost dosud nikdy nelétála
3. zpětný let
první let v opačném směru (tj. zpět na domovské letiště)
4. první let v roce
let, kterým se zahajuje v příslušném roce letecká doprava mezi dvěma nebo více místy (letišti); vyskytoval se v ČSR ve dvacátých letech, kdy letecká doprava byla prakticky dopravou sezónní
5. první let podle letového řádu
let, kterým se podle letového řádu zahajuje letecká doprava mezi dvěma nebo více místy (letišti); může být časově odlišný od skutečného prvního letu (který se např. může ko nat před datem uvedeným v le tovém řádu)
6. zahajovací let
let, kterým se zahajuje letecká doprava mezi dvěma nebo více místy (letišti); nemusí být vždy prvním letem (např. oficiální let pro veřejné činitele, novi náře apod.)
7. první let letadla
první nasazení nového typu le tadla na již létanou linku
8. zkušební let
let k seznámení posádky s le tadlem, trasou, letišti, zabezpečovacím zařízením apod.: mohou být při něm přepraveny i zásilky
9. mimořádný let
přeprava zvláštním letadlem nebo přeprava po mimořádné, předem dohodnuté trase, např. doprava vládní delegace, sportovců na olympiádu, mistrovství apod.; mohou být při něm přepraveny i zásilky
10. výstavní let
let u příležitosti výstavy (např. k jejímu zahájení)
11. veletržní let
mimořádný nebo i normální let v době konání veletrhu
12. jubilejní let
let uspořádaný u příležitosti významného jubilea letecké dopravy nebo jiného výročí majícího vztah k letectví
13. kurýrní let
let s diplomatickou, obchodní nebo jinou zvláštní poštou (zásilkami)
14. předváděcí let
let k předvedení nového typu letadla (na aerosalónu, leteckém dni apod.)
15. let k otevření letiště
zvláštní let u příležitosti otevření nového letiště
16. přípojný let
letecký přípoj k pravidelné nebo mimořádné lince, tedy nejméně mezi třemi letišti a nejméně s jednou překládkou poštovních zásilek; většinou zvláštní poštovní závěr
17. znovuzahájení provozu
opětné otevření linky po delším období, kdy nebyla létána (nejedná se o linku sezónní, provozovanou např. jen v létě)
18. křest letadla
slavnostní křest nového letadla (většinou velkoprostorového), někdy spojený se zvláštním letem pro pozvané oficiální hosty a s přepravou zásilek
19. poštovní let
obvykle noční let na určité lince určené jen pro pravidelnou přepravu zásilek (letadlová pošta jako obdoba vlakové pošty)
DRUHY LETŮ PODLE POUŽITÉHO PROSTŘEDKU VZDUŠNÉ D0PRAVY
20. balónový let
let balónu spojený s přepravou zásilek (balónová pošta); jde buď o balónovou poštu historickou (např. Paříž, Přemysl) nebo moderní (při závodech, výstavách apod)
21. pionýrské lety
lety v období před 1. světovou
válkou, v tzv. průkopnickém období letectví i letecké pošty; patří sem i prvé lety přes oceán po 1. světové válce
22. vzducholodní let
let vzducholodi spojený s přepravou zásilek (vzducholodní pošta); podle konstrukce rozeznáváme:
– vzducholoď netuhé konstrukce – tzv. blimp
– vzducholoď polotuhé konstrukce
– vzducholoď tuhé konstrukce – zepelín
Druhy letů:
– průkopnické před 1. světovou válkou
– pravidelné linky
– propagační lety
– výzkumné lety (např. Ita-lia, Norge, Polarfahrt LZ 127)
23. katapultový let
zvláštní druh přepravy zásilek v letech 1929–1935 letadly startujícími pomocí katapultu z lodi a přistávajícími na moři (pevnina – letecky k lodi – loď – letecky k pevnině)
24. vrtulníkový let
let vrtulníku (helikoptéry) spojený s přepravou zásilek (vrtulníková pošta); často jako přípojná pošta z centra na letiště
25. větroňový let
let větroně (nebo větroně s pomocným motorem) spojený s přepravou zásilek (větroňová pošta)
26. raketový let
let pokusné rakety spojený s přepravou zásilek (raketová pošta); dosud jen pokusné a propagační lety, někdy i s oficiální účastí pošty
17. POŠTA
1. letecká pošta
druh přepravy poštovních zásilek různými prostředky vzdušné dopravy
2. letadlová pošta
letecký poštovní kurs (v ČSSR obvykle noční); letadlové pošty mají svá poštovní razítka (obdoba vlakové pošty)
Ostatní speciální druhy pošty viz 016/20–26
REJSTŘÍK
A
aerofilatelie 11/1
aerofilatelistická sbírka 011/2
– výstava 11/3
aerofilatelistický salón 11/4
aerogram 13/5
antedatování 01/19
arch (popř. list) přepážkový 03/21
– tiskový 03/20
aršík poštovní 01/9
aršíkové pole 03/22
autor známky 01/24
autorská značka 01/26
autotypie 02/4
B
balónový let 16/20
barevné odchylky 06/30
barva papíru 07/5
– razítka 14/12
– známek 10/1
bledý tisk 06/9
body rozměřovací 04/12
C
celina [obecně] 01/12
– letecká 13/1
celistvost 01/13
celní razítko 14/10
cenina poštovní 01/2
cenzurnl razítko 14/10
čárkování Ladurnerovo 07/7
černotisk 03/16
D
denní poštovní razítko 01/17; 14/1
deska [tisková] 03/18
desková odchylka 05/1
značka 04/13
deskové vady [obecně] 06/2
– primární 06/3
– sekundární 06/4
– terciární 06/5
dělená známka 01/6
dělicí linky 04/19
dopis predznamkový 01/14
dopisnice letecká 13/2
druh papíru 07/2
dřevoryt 02/5
dvojité zoubkování 06/25
dvojitý (popř. trojitý) tisk 06/12
F
falzifikát 01/30
falzum 01/30
FDC (First Day Cover) 01/16
forma tisková 03/17
frankotyp 01/18
G
galvano 03/11
gravura 04/18
H
hlubotisk 02/12
hřebenové zoubkování 09/5
hřebíčky upevňovací 04/21
CH
chybný tisk 05/8
chybotisk 05/8
I
jubilejní let 16/12
K
kamenotisk 02/7
kaset 14/5
katapultový let 16/23
knihtisk 02/3
kontrolní barevné značky 04/9
křest letadla 16/18
knížky soutiskové 04/11
kupón 04/1
– nepravý 04/5
kurýrní let 16/13
L
Ladurnerovo čárkování 07/7
lep 08/1
let balónový 16/20
– jubilejní 16/12
– katapultový 16/23
– k otevření letiště 16/15
– kurýrní 16/13
– mimořádný 16/9
– pionýrský 16/21
– poštovní 16/19
– předváděcí 16/14
– přípojný 16/16
– raketový 16/26
– veletržní 16/11
– větroňový 16/25
– vrtulníkový 16/24
– výstavní 16/10
– vzducholodní 16/22
– zahajovací 16/6
– zkušební 16/8
– zpětný 16/3
letadlová pošta 17/2
letecká celina 13/1
– dopisnice 13/2
– dodatková (přídavná) známka 12/4
– obálka 13/4
– pošta 17/1
– poštovní nálepka 15/1
– propagační nálepka 15/2
– předběžná známka 12/6
– připoustecí známka 12/7
– příležitostná známka 12/2
– letecká příplatková známka 12/3
– směrová nálepka 15/3
– zálepka 13/3
– změnová nálepka 15/4
– známka 12/1
letecké provizórium 12/5
linky dělicí 04/19
litografie 02/7
M
makulatura [obecně] 03/27
– pomocná 03/28
– výrobní 03/31
matrice 03/2
mezernice 04/20
meziarší 04/2
měditisk 02/10
mimořádný let 16/9
moleta 03/4
moletér 01/27
motiv 01/20
N
nastavovaný papír 06/21
náklad známek 04/16
nálepka letecká poštovní 15/1
– propagační 15/2
– smerová 15/3
– změnová 15/4
námět 01/21
nápichové značky 04/14
nátisk 03/25
návrh 01/22
nečisté zoubkování 06/24
nedotisk 06/7
nehotová známka 01/5
neotypie 02/13
nepravé kupóny 04/5
nevydaná známka 01/4
němá známka 01/7
novotisk03/26
O
obálka letecká 13/4
– prvního dne 01/16
oblasti filatelistického zájmu 01/1
obraz [známky] 04/6
obtisk 06/8
ocelotisk 02/11
odchylky barevné 06/30
ofset 02/8
ochranné rámy 04/17
otvor perforační vynechaný 06/28
P
padělek 01/30
palubní poštovní razítko 14/8
– razítko 14/9
papír [obecně] 07/1
– nastavovaný 06/21
patrice 03/3
perfin 01/8
perforace slepá 06/29
pigeongram 13/6
pionýrský let 16/21
počítadlo 04/8
podtyp 05/3
pole aršíkové 03/22
– známkové 03/22
pomocná makulatura 03/28
– sestava 03/8
pomocný tisk 03/30
popis obrazu známky 04/7
posunuté zoubkování 06/26
pošta letadlová 17/2
– letecká 17/1
poštovní aršík 01/9
– celistvost 01/13
– cenina 01/2
– let 16/19
– letecká nálepka 15/1
– příležitostné razítko 14/4
– známka 01/3
potvrzovací razítko 14/6
povrch papíru 07/3
primární desková vada 06/3
– retuš 05/6
propagační letecká nálepka 15/2
– razítko 14/7
provizórium letecké 12/5
pruhování na lepu 08/3
průchozí poštovní razítko 14/3
průpich 09/11
průsek 09/10
průsvitka papíru 07/6
první let 16/1
– letadla 16/7
– – podle letového řádu 16/5
– – společnosti 16/2
– – v roce 16/4
předběžná známka 01/11
– letecká 12/6
předběžné (průvodní) tisky 03/29
předloha 01/23
předváděcí let 16/14
předznámkový dopis 01/14
přeložka 06/17
přepážkový arch (popř. list) 03/21
přetisk 03/23
připouštěcí letecká známka 12/7
– nálepka 15/5
příchozí poštovní razítko 14/2
příležitostná letecká známka 12/2
příplatková letecká známka 12/3
přípojný let 16/16
přípravná sestava 03/7
přítisk 03/24
přívěsky zoubkované 04/5
R
raketový let 16/26
razítko celní 14/10
– cenzumí 14/10
– denní poštovní 01/17
– palubní 14/9
palubní poštovní 14/8
– poštovní příležitostné 14/4
– potvrzovací 14/6
razítko propagační 14/7
– průchozí poštovní 14/3
– příchozí poštovní 14/2
– upomínkové 14/7
ražební (reliéfový) tisk 02/14
rámcové zoubkování 09/6
retuš [obecně] 05/5
– primární 05/6
– sekundární 05/7
retušér 01/29
rozlišení desek 03/19
– lepu 08/2
rozměr zoubkování 09/9
rozměřovací body 04/12
rytec 01/25
rytecká značka 01/26
S
sazba 03/9
sdružené zoubkování 09/8
sekundární desková vada 06/4
– retuš 05/7
sestava [obecně] 03/6
– pomocná 03/8
– přípravná 03/7
slepá perforace 06/29
slepý tisk 06/15
slitý tisk 06/10
složka 06/19
smíšené zoubkování 09/7
smykový tisk 06/14
soutisk 03/14
soutiskové křížky 04/11
spojené typy 05/4
spojka 04/3
stereotypie 03/10
střih 09/2
svitková úprava 09/13
T
technika tisková 02/1
terciární desková vada 06/5
tete-beche 04/4
tisk [obecně] 02/1
– bledý 06/9
– dvojitý (popř. trojitý) 06/12
– chybný 05/8
– na lepu 06/11
– pomocný 03/30
– předběžný (průvodní) 03/29
– ražební (reliéfový) 02/14
– slepý 06/15
– slitý 06/10
– smykový 06/14
– vynechaný 06/13
– výsadní 03/13
– z hloubky 02/9
– zkusmý 03/12
– z plochy 02/6
– zvláštní 03/32
– z výšky 02/2
tisková deska 03/18
– forma 03/17
– technika 02/1
– zkouška 03/15
tiskový arch (popř. list) 03/20
tloušťka papíru 07/4
tvar razítka 014/11
typ 05/2
typy spojené 05/4
U
upevňovací hřebíčky 04/21
upomínkové razítko 14/7
úprava svitková 09/13
úpravář 01/28
V
vady deskové 06/2
– lepu 06/22
vady tisku známek 06/6
– vzniklé závadami papíru 06/16
– výrobní 06/1
– zoubkování 06/23
veletržní let 16/11
větroňový let 16/25
vrtulníkový let 16/24
vydání známky 04/15
vynechané zoubkování 06/27
vynechaný perforační otvor 06/28
vynechaný tisk 06/13
výchozí tiskový materiál 03/1
výrobní makulatura 03/31
výrobní vady [obecně] 06/1
výsadní tisk 03/13
výsek 09/12
výstavní let 16/10
výstřižek 01/15
vzducholodnl let 16/22
vzorec 01/10
Z
zahajovací let 16/6
zálepka letecká 13/3
záložka 06/18
zkouška tisková 03/15
zkusmý tisk 03/12
zkušební let 16/8
značka autorská 01/26
– barevné testovací stupnice 04/10
– desková 04/13
– kontrolní barevná 04/9
– rytecká 01/26
značky nápichové 04/14
známka dělená 01/6
– letecká 12/1
– letecká dodatková (přídavná) 12/4
– nehotová 01/5
– nevydaná 01/4
– němá 01/7
– poštovní 01/3
– předběžná 01/11
– s perfinem 01/8
známkové pole 03/22
znovuzahájení provozu 16/17
zoubkované přívěsky 04/5
zoubkování [obecně] 09/3
– dvojité 06/25
– hřebenové 09/5
– nečisté 06/24
– posunuté 06/26
– rámcové 09/6
– řádkové 09/4
– sdružené 09/8
– smíšené 09/7
– vynechané 06/27
zpětný let 16/3
způsoby oddělování známek 09/1
zvláštní tisky 03/32
zvrásnení papíru06/20
